|
|
Psychiatrická léčebna Kosmonosy vznikla adaptací
bývalého kláštera, ke kterému bylo přistavěno druhé patro. Veškeré práce
byly dokončeny začátkem roku 1869 a 29. dubna 1869 bylo přijato do
ústavního ošetřování prvních 51 nemocných mužů, kteří sem byli přeloženi z
ústavu pražského. Několik dalších transportů pak ústav zcela zaplnilo,
bylo zde 282 lůžek pro muže, plně obsazených.
Protože v pražském
ústavu byl též velký nedostatek míst pro ženy, byla v Kosmonosech najata
budova bývalého kadetního ústavu "štift", stojící asi 200 m jižně od
kláštera. Roku 1871 je zde již 112 lůžek pro ženy. Úbytky nemocných
propouštěním nebo úmrtím byly doplňovány ředitelstvím pražského ústavu,
kterému jedině příslušelo právo přiřazovat nemocné do kosmonoské filiálky.
Protože se jednalo jen o ústav ošetřovací, byli sem výhradně
posíláni pacienti označeni za nevyléčitelně duševně nemocné, z nichž
značná část trpěla též chorobami tělesnými.
Památným dnem zůstane
1. červenec 1885, kdy byl ústav vybrán k prvním pokusům se stravováním ve
vlastní režii. Výsledek byl tak skvělý, že se vysoký sněm usnesl i v
ostatních ústavech stravování ve vlastní režii zavést. V roce 1871 měl
ústav 394 lůžek a probíhal zde klidný život filiálky, i když byly obtíže s
praním prádla. Muselo se špinavé vozit do pražského ústavu a čisté bylo
opět posíláno zpět.
Ke kuriózní situaci došlo tím, že součástí
ústavu se stal i bývalý klášterní kostel, později používaný jako farní
kostel kosmonoský. Je opatřen dvěma věžemi, z nichž jedna se stala
majetkem ústavu a druhá zůstala majetkem církevním. Za zvláštnost se též
považovalo umístění oddělení pro pacientky přímo nad zakristií kostela.
Sledujeme-li dále osudy kosmonoského ústavu v jeho počátcích, považuje se
za významné značné rozšíření ústavu v roce 1895, když původní klášterní
kvadratuře jsou přistavěny dva velké pavilony "A" a "B", každý o 300
lůžkách.
V roce 1896 byla postavena moderní společná budova pro
kotelnu, prádelnu a elektrickou centrálu. Tím odpadlo nebezpečné svícení
otevřenými olejovými lampičkami a petrolejovými lampami. V dřívějších
letech byl v ústavě takový nedostatek vody, že v letních měsících i pitná
voda často z daleka musela být vozena. V roce 1892 byl postaven nový
vodovod s jímací a čerpací stanicí u řeky Jizery, poháněnou parním strojem
a od té doby bylo v ústavě vody dost. V roce 1896 byla postavena nová
velká kuchyně s pekárnou pro zvýšený počet nemocných, když stará dosavadní
kuchyně nevyhovovala. Zároveň byly zřízeny v nové budově byty pro
kuchyňský personál. V roce 1897 byl postaven malý pavilon pro byty
sekundárních lékařů a další pro lékařské účely, lékárnu, knihovnu. Počet
úředníků ústavu se také rozrůstal, bylo nutno přikročit ke stavbě budovy
úřednické pro byty v roce 1897. Stavba byla dokončena na jaře v roce 1899.
Interiér budovy je ukázkou secesního stavitelství. To se ústav již natolik
rozrůstá, že je mu změněn statut filiálky na samostatný Královský zemský
ústav pro choromyslné s právem přijímat nemocné. K tomuto důležitému
mezníku jsou určeny tyto tehdejší politické okresy: Broumov, Česká Lípa,
Děčín, Dubá, Frýdlant, Jablonec, Jablonné, Jičín, Jilemnice, Králové Dvůr,
Králové Hradec, Liberec, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Nový Bydžov,
Nové Město n. M., Rumburk, Semily, Šluknov, Trutnov, Turnov, Vrchlabí a
město Liberec tehdy se zvláštním statutem. Tímto mezníkem končí nejstarší
historie kosmonoské psychiatrické léčebny.
Vlastní funkce
psychiatrické léčebny doznala v průběhu svého vývoje řadu změn, které
odrážely vývoj medicínského myšlení, vývoj řady dalších navazujících oborů
i změny postoje společnosti k fenoménu duševního zdraví a nemoci.
Prosazení psychologického přístupu k člověku jako svébytné, neopakovatelné
a jedinečné bytosti a zdůraznění sociologických aspektů do medicínského
myšlení znamenalo v posledních desetiletích radikální změnu pohledu na
funkci ústavní, stacionární léčby.
|